DRDS: Bratři v poli a Tady si sednu a napíšu báseň

Bratři v poli
A pak skákali do výšky, objímali se, křičeli a váleli sudy. Skákali do dálky, dělali stojky a kotrmelce, běhali, padali, smáli se a ječeli, šťouchali se a prali a boxovali a padali naznak, kopali nohama a popadali dech. Stačí kousek místa někde stranou, pár klacků a parta kamarádů, a můžete zažít všechna dobrodružství, co vás napadnou. Hra plná písniček, fantazie a kamarádství podle úspěšné dětské knížky.  

Hraje a zpívá: Dismanův rozhlasový dětský soubor 

Autorka předlohy a písňových textů: Jana Šrámková
Dramatizace, dramaturgie: Petr Gojda
Režie: Magdaléna Gracerová Chrzová
Hudba: Vratislav Šrámek
Scénografie: Alžběta Vitvarová
Asistenti režie: Filip Svoboda, Jan Vokrouhlecký
Produkce: Alena Převrátilová 

Na hřiště se vejde celý vesmír! 

Tady si sednu a napíšu báseň
„Pomocí experimentálních formulací máme zcela nově poznat jazyk.“ Takovýto požadavek na slovesné umění vznesl v 60. letech německý básník Franz Mon. Stejně tak ho vznáší i drobná inscenace „Tady si sednu a napíšu báseň“, složená z textů rakouského básníka a dramatika Ernsta Jandla. Rodilý Vídeňák si ve svém žánrově nesmírně bohatém díle zakládal mimo jiné na tom, aby jeho básně byly recitovány a čteny nahlas (tzv. Lautgedichte). Jedině tak totiž vynikne jejich důmyslná jazyková struktura a chudoba tradičních „čtecích“ básní, plných pseudobásnických floskulí. Jandlova idea konkrétní poezie se tak scénickým pojetím Dismanova rozhlasového dětského souboru stane konkrétnější než kdy před tím.

Režie: Vlastimil Kaňka